"Jako byly temné a neproniknutelné bývalé hvozdy v naší krajině, tak zacloněná a temná jest její dějinná minulost."
"Strmilov s okolím patřil k pohraničnímu hvozdu, který v těchto místech dělil zemi českou od Moravy a dále na jihovýchod od Rakouska. Hranice nebyly přesně vytýčeny. Hraniční čára se táhla prostředkem mezi lesy a vzhledem k šířce lesů byla značně neurčitá. Procházela mezi Strmilovem a Kardašovou Řečicí. Jižně od Strmilova je vrch Markstein (Markův kámen), který je pokládán za konečný bod moravské hranice a počátek rakouských hranic.
Při stezkách byly zřizovány stráže, které se staly základem pozdějších osad a měst. I Strmilov děkuje za svůj vznik podobné stráži, která byla usazena na mírném ostrohu při stezce vedoucí poblíž kostela sv. Ondřeje (dnes hřbitovní kostel). K původní strmilovské stráži přibyli další osadníci a začali obdělávat půdu. Tak vznikla původní osada u sv. Ondřeje. Její jméno se nezachovalo, snad se jmenovala jako nynější Strmilov. Počet obyvatel se zvyšoval a na sever od původní osady vznikla osada nová, Strmilov. Nové místo bylo vhodně voleno na soutoku Morávky (dnes Hamerský potok) a Kamenitého potoka. Původní osadu tvořila jen vnitřní část města: Náměstí, Brana, část Studenské ulice, Černá ulice a Dlouhá ulice. Také i část Podolí, Příhonu, Pivovarská a Hradecká ulice. Později se město rozšířilo do všech stran."
Tolik uvádí ve svých domněnkách někdejší kronikář Vilém Martínek Strmilovský.
Projděme se historií Strmilovska trochu podrobněji a zastavme se v prastarých zápiscích kronik a mnohých dalších historických materiálech...