2003 - 2004 - Vyhodnocení soutěže "Bylo, nebylo..."

Pověsti. Konečným překvapením je nyní vystavení vítězného obrázku a zveřejnění jména jeho autora: tak tedy vítězem se stává Tomáš Koutný z 8. tř. ZŠ a ilustroval pověst Cimnrvaldy - viz níže. Nyní je k vidění v knihovně sborník strmilovských pověstí. Účastníci soutěže, jejichž výtvory jsou uveřejněny ve sborníku, byli odměněni.

Cimrvaldy

V lese Jitrách stávala za dávných dob vesnice Cimrvaldy. Její obyvatelé byli plaší, před cizími lidmi utíkali, ve Strmilově se prý objevovali jen zřídka a to jenom v noci. Přicházeli tiše podzemními chodbami a jak přišli, tak odešli. Žili spokojeně, odloučeni od celého světa.

Do kraje se však přihnala válka. Všude, kam vojáci přišli, se ozýval nářek. Vojáci neměli s nikým slitování, loupili a vraždili. Zoufalí lidé opouštěli své domovy, utíkali do lesů, jen aby zachránili holé životy. Strmilovští se schovali do podzemních chodeb, které vedli z každého domu na náměstí až do Cimrvald. Vojáci však jejich skrýš vypátrali, vnikli do chodby a mnoho lidí pobili. Jen nepatrný houfek se zachránil útěkem. Vojáci vyšli z chodby, před sebou uviděli vesnici pohrouženou ve spokojený spánek, netušící svoji brzkou zkázu.

Než slunce vyšlo, bylo krvavé dílo dokonáno. Obyvatelé lesní vesnice byli pobiti. Jen několik se jich zachránilo, ale ti se již víckrát do svého domova nevrátili. Vesnice pustla, chátrala, domy se rozpadaly, zarůstaly trávou. Lidé se báli v ta místa chodit. Jen různé pověsti se vyprávěly na večerních besedách a přástkách o opuštěné vesnici v lesích. Kameny jsou tam vidět dosud.