Obsah
Knihovna v novém kabátku…
Čtenáři a návštěvníci knihovny, ale také knihovnice, prožili letošní půlrok , který trval od června do listopadu, ve smutku. Celou tu dobu totiž knihovna neexistovala. Jak je to možné?
Vrátím se krůčkem do minulosti.
Místnosti, kde se knihovna v současné době nachází, sloužily před dvaceti až třiceti lety ke zcela jiným účelům. Knihovna po nastěhování do těchto prostor v roce 2001 zdědila nejen nerovné podlahy, zdi pokryté dřevěnými deskami ztmavujícími prostor, nevyhovující osvětlení a kroutící se a odstávající podlahovou krytinu, ale i zastaralé a nevyhovující elektrické vedení a nábytkové vybavení. To mizelo z postupně rekonstruovaných kanceláří úřadu a objevovalo se jako různorodá směs na mnoha místech v knihovně. Již jsem dříve psala, že v tehdejší situaci za každý kus jinde vyřazeného nábytku knihovna byla vděčnou uživatelkou. Pro knihovnu jako takovou bylo rozšíření prostor v té době vítaným počinem, mohla se po mnohaletém stísněném provozu v jedné malé místnosti znovu trochu více nadechnout a hlavně oddělit dětskou literaturu od dospělácké. Získala též velice důležité místo pro pořádání besed a různých setkání přímo v knihovně (dříve se většinou stěhovala do zasedací místnosti) a mohla začít trochu více rozšiřovat své služby a aktivity, což se, myslím, i dařilo.
Ovšem, po dvaceti letech různě plátované a vlastně improvizované zázemí knihovny, které muselo postupně pojmout řadu materiálů důležitých k vlastní práci knihovnice i k činnostem se nabalujícím, přestalo zcela vyhovovat a pro novodobý běžný knihovnický standard se stalo nevyhovující úplně. V roce 2022 tedy proběhla rekonstrukce první části knihovny, kde se nachází výpůjční pult, infopult pro turistické návštěvníky, veřejný internet a dětské oddělení. Musím připomenout, že už v tomto roce 2022 získala knihovna díky kompletní rekonstrukci první místnosti a též vybavení této části knihovny jako poloviční knihovnické kanceláře jednotným a hlavně praktickým nábytkem punc malé a milé a zároveň moderní knihovny. Pokud jste však postupovali do druhé části knihovny, pocítili jste veliký rozdíl ve vnímání prostoru směrem dolů. Bylo tedy třeba obě místnosti nějakým způsobem znovu propojit a zároveň zachovat jejich specifický charakter.
Již dlouhodobě jsme sledovali dotační tituly, které by vyhovovaly našemu záměru. Zároveň se již dlouho také mluvilo kvůli energetickým ztrátám o zateplení budovy, jejímž prvním krokem byla výměna oken. Když vyšel dotační titul na výměnu oken a zároveň byla naděje, že získáme i dotaci na rekonstrukci knihovny, nabízelo se řešení spojit všechny akce do stejného termínu. A tak se vše postupně rozjelo, i když mnozí netušili, jak moc náročné to bude.
Kámen úrazu byl, že při plném ani polovičním provozu knihovnu předělávat nešlo. A tak se muselo zavřít na dobu neurčitou a všechno stěhovat úplně pryč – tedy na chodbu většina knihovního fondu, část do již zrekonstruované části knihovny a do různých částí kanceláří úřadu další nábytek atd. Ono vlastně nebylo kam utéct, protože okna se měnila najednou všude, takže i ty následky vrtání, bouchání, prášení a vrstvy suti byly vidět (a samozřejmě slyšet) také všude.
Ale po různých peripetiích a docela dlouhém (leč potřebném) čase, nakonec klaply všechny logistiky s řemeslníky, materiálem a následnými pracemi a knihovna se ocitla sice bez lidí, ale také bez dřevěných nástěnných obkladů, s nově zavedenou elektřinou, novými omítkami, světly a podlahovou krytinou, novými okny, očekávajíc, co se bude dít dál.
A dělo se toho ještě mnoho. Následoval totiž přesun regálů a knih na místo. A protože když se seká, vrtá a dějí se takovéto další hrůzy, nezůstane nic bez jemného prachu, co v místě aspoň vteřinu dlelo. Takže bylo nutné každou knihu, regál, nábytek a předmět několikrát očistit a uložit na místo. A že těch knih už máme něco kolem 11 000 kusů!
Po dlouhé době se tedy s našimi čtenáři a uživateli opět můžeme s radostí přivítat v novotou vonící, kompletně zrekonstruované knihovně. Kdo je pravidelným a pozorným návštěvníkem, změny jistě vypozoruje. Ostatním čtenářům jsem se je snažila trochu přiblížit.
Musím poděkovat vedení města, že se vůbec do této rekonstrukce odhodlalo pustit. I bez ní by bylo toho vrtání a hluku a investic až kam. Ale vyplatilo se to! Velice děkuji svým kolegům a kolegyním za podporu a neocenitelnou pomoc nejen při stěhování a uklízení. Jarce Sedlákové děkuji za podání , sledování a kontrolu grantu z Evropské unie, z něhož jsme čerpali finance na rekonstrukci. Nesmím zapomenout ani na našeho spřízněného „zahradníka“ a zároveň knihovnického pomocníka Milana Kalvase, který se do všeho zapojil opět s veškerou svojí pozitivní energií a nepřestával být po ruce a s úsměvem na rtech. Děkuji mnohým dalším, kteří přispěli, byť tou nejmenší pomocí či radou.
Těším se tedy na vás všechny, které jsem neviděla již přes půl (některé i více) roku. Ale i na Vás úplně nové návštěvníky. Přijďte se podívat, jak to u nás v knihovně teď vypadá a zda byste zase nenašli něco nového pěkného a zajímavého ke čtení, či nevyužili knihovnu jinak.
Krásné a klidné chvíle sváteční, ale i ty všední v příštím roce, plné pohody, štěstí , spokojenosti a zdraví a v neposlední řadě i pěkných čtenářských zážitků
vám všem upřímně přeje Vlasta Vondrušová z Knihovny Viléma Martínka ve Strmilově
