Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobil. aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

MAPY STRMILOVSKA

vyhledávání v mapách

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 104
TÝDEN: 104
CELKEM: 721960

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Odkazy

logo cerek

Přehled firem ve strmilovském regionu

Nabídka práce v jindřichohradeckém regionu

ledax

Obsah

SN 6/2002

Strmilovské noviny 6/2002

Milý čtenáři,

pokud někde u Tebe doma hoří svíčky na adventním svícnu, pak už tam hoří přinejmenším dvě, možná i více - to záleží na tom, kdy jsi si nás koupil. Svíček bude pomalu přibývat a nakonec to bude celá vánoční stromek, co bude u Tebe doma svítit. A pak přijde 6. leden, stromeček zmizí. Znamená to, že u Tebe doma bude zase po celý rok tma? Ne - jistě nepochybuji, že máš zapojený elektrický proud a funkční žárovky aa vypínače! Myslím na něco jiného! Ty postupně se rozžínající svíce ukazovaly k tomu, že světlo postupně roste. A ne jen tak obyčejné světlo, když to, k čemu ukazují je světlo vycházející z jeslí v betlémské stáji! Tady jde o světlo radosti, pokoje a lásky. A to světlo se nezastavilo v betlémské stáji, ale šířilo radost, pokoj a lásku dál a dál. A tak nějak by to mělo být i s námi. I my bychom měli šířit radost, lásku a pokoj. O Vánocích to docela jde. Ony ty Vánoce jsou na to "jako dělané". Jde ale o to nechat se vést tímto světlem dál. Neskončit s tím rozdáváním radosti, pokoje a lásky s posledním kouskem smaženého kapra či novoročního chlebíčku. Dobrý začátek je úžasná věc, ale nesmí být zároveň koncem. Máme pro tebe, milý čtenáři, jeden příběh o dobrém začátku a nedobrém konci. Příběh pravdivý a o to více poučný. Jako varování, že dobrý začátek by měl mít i dobré pokračování. A že zápas dobra a zla nekončí s přání pokoje u štědrovečerního stolu.

Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií a v kopiích přinášejí tajemnou krásu palety a štětců, prózu dlouhých hodin a bezesných nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou i do nejprostších domků. Každý z nich má, stejně jako jejich tvůrci, svoji historii. Avšak ne každý malíř dokázal namíchat do barev dech věčného života a štětce vést tahem nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým se to podařilo patří italský malíř Leonardo da Vinci. Jedním z jeho nejslavnějších obrazů je "Poslední večeře Páně", který provází zajímavý a poučný příběh jako přesvědčivé svědectví o věčném boji dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.

Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal nejprve model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů přicházely a nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt obličej Kristovy krásy a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného hledání nalezl konečně vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci hlavní osobu svého obrazu. V průběhu dalších šesti let nalezl postupně jedenáct mužů, kteří vytvořili vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů. Jen jedno místo zůstalo prázdné - místo pro tvář Jidáše.

Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří poznamenanou kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by představoval povahu schopnou zradit nejlepšího přítele. Po mnoha bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě byl odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel do Říma a vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal. Když ho vyvedli na nádvoří a sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci, že nalezl poslední model svého obrazu. Dlouhé rozcuchané vlasy pokrývaly trestancova ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké jizvy nenávisti, zbabělosti a hrůzy.

Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu "Poslední večeře". Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se a zvolal: "Pane da Vinci, vy mne neznáte? Vy opravdu nevíte, kdo jsem?" "Ne, nikdy v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr. Tázavý pohled trestancových očí spadl do prachu nádvoří. Pak se ještě jednou obrátil, pohlédl na dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly: "Vždyť podle mne jste před šesti lety maloval Krista."

Radost, pokoj a lásku po celý rok ti přejí Tvé
Strmilovské noviny

Z 1. veřejného zasedání zastupitelstva obce Strmilov dne 14.11.2002

Přítomní zastupitelé složili slib do rukou nejstaršího člena zastupitelstva. Aklamací pak zvolili starostu a radu obce.

V následujícím volebním období bude pracovat zastupitelstvo v tomto složení:

  • Starosta: Jaromír Krátký
  • Místostarosta: Karel Urbánek
  • Rada:
    • Jaromír Krátký
    • Karel Urbánek
    • Ivan Sýkora
    • Lenka Pecharová
    • Jiří Čermák
  • Další zastupitelé:
    • Jiří Sedlák
    • Marie Švehlová
    • Jana Správková
    • Vladimír Jirků (za Jindřicha Kubáka, který odstoupil)
    • Jiří Novotný
    • Jaroslava Jeřábková
    • Miluše Nováková
    • ing. Olga Hrbková
    • RSDr. Jaromír Holoubek
    • Hana Přibylová

Z jednání rady obce dne 5.12.2002

  • Schválena žádost p. Lehejčkové z Horního Meziříčka o příspěvek na soukromou pojízdnou prodejnu ve výši 5.000 Kč na zásobovanou obec a rok. Paní Lehejčková zásobuje od května dvakrát týdně Malý Jeníkov a od června jednou týdně Palupín.
  • Smlouva s p. Vališem o činnosti odborného lesního hospodáře, bude dohlížet na obecní lesy, které mají rozlohu cca 40 ha
  • Zamítnuta žádost p. Němečka na zajištění poutě v létě 2003, probíhá jednání s p. Ranglovou, která pouť zajišťovala i v minulých letech; návrh na zvýšení počtu atrakcí
  • Schválení komisí:
    • Stavební: p.Šteflíček (předseda), Pilmajer, Pekař, Nesporý, Smetanová
    • Přestupková: JUDr. Poslušná (předsedkyně), Vaníček, Vališ, Séč, Sedlák
  • Příprava návrhů výborů:
    • Finanční: RSDr. Holoubek (předseda), Vosolsobě, Polanecká, Frühauf, Zeman
    • Kontrolní: p. Novotný (předseda), Hrbková, Jankovský, Kolmanová, Tůmová
  • Návrh na ustavení kulturní komise pod vedením p. Emmera a Sboru pro občanské záležitosti (pověřeny p. Správková a Jeřábková) - obojí v jednání
  • Projednán stav školy v Č.Olešné a podán návrh k brzkému řešení
  • Seznámení se znaleckým posudkem - ocenění obecních lesů: pozemky 1 640 000, porosty 4 104 000, celkem tedy 5 744 000Kč (zaokrouhleno na tisíce)
  • Seznámení s nabídkou firmy NEPO Kyjov na prolézačky apod. na plánovaném dětském hřišti za Jednotou - nabídka bude porovnána s dalšími firmami
  • Rozhodnuto, že na zasedání zastupitelstva budou vždy přizváni i zástupci místních částí: za Malý Jeníkov ing Novák a za Palupín p. Frühauf
  • Starosta informoval o jednáních s p. Nezdarou a apeloval na něho, aby co nejdříve provedl smluvené práce
  • V Malém Jeníkově a v Leštině byly zrušeny veřejné telefonní stanice, obyvatelé domů, kde byly stanice umístěny, souhlasí s návrhem Telecomu bezplatně tyto stanice převést k soukromému užívání

Z 2. veřejného zasedání zastupitelstva obce, dne 12.12 2002

  • Přijata zpráva p. Séče o činnosti strážníka obecní policie (podrobněji)
  • Schválen prodej klubovny s pozemkem v ulici Nad Kamenitým jako stavební parcely s vyhlášením podle platných předpisů obálkovou metodou, minimální cena 195.000Kč
  • Schváleno uzavření smlouvy o smlouvě budoucí s dodavatelem kanalizace Agrostavingem Dačice (pokud obec dostane dotaci); jedná se řádově o 26 miliónů Kč, obec zažádala o dotaci, pokud ji ministerstvo poskytne, bude její výše 30% nákladů, další třetinu částky si obec v případě výstavby půjčí, zbývající třetinu bude platit při realizaci stavby
  • Schválen nový způsob příspěvku na linkovou autobusovou dopravu přes krajský úřad, výše příspěvku je 40Kč na obyvatele, tedy 58.400Kč na naši obec. Všechny současné spoje budou zachovány (pro srovnání: v minulém roce nás tento příspěvek stál 143.00Kč!)
  • Schválena realizace bezdrátového rozhlasu do všech částí obce v ceně 265.000Kč
  • Schváleny výbory finanční a kontrolní podle návrhů rady
  • Schválena změna vyhlášky obce č.1/1996 o místních poplatcích - poplatky za psy i poplatky za pronájem veřejných prostranství např. pro stánky apod. se zvyšují o 100%
  • Schválena změna vyhlášky obce č.1/2002 o místním poplatku za odvoz komunálního odpadu - v roce 2003 činí 370Kč za trvale přihlášenou osobu, respektive za rekreační objekt
  • Schválen záměr výroby odznaků obce

 Obecní policie

Obecní policie se zřizuje jako orgán obce. Dohlíží zejména na dodržování předpisů o ochraně veřejného pořádku, přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku, dohlíží na dodržování občanského soužití, odhaluje přestupky a v rozsahu svých oprávnění též ukládá a vybírá v blokovém řízení pokuty za přestupky. Má úkoly také v silničním provozu.

Působnost a oprávnění strážníka

Může požadovat vysvětlení, prokázání totožnosti, je oprávněn předvést osobu na policii, odebrat zbraň, zakázat vstup na určená místa, otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor. Může použít technických prostředků, aby zabránil odjezdu vozidla. Při své činnosti je oprávněn použít donucovací prostředky, psa a služební zbraň.

Obecní policie může v případě potřeby pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z veřejně přístupných míst. Může také těmito záznamy dokumentovat průběh zákroku nebo jiného úkonu.

Obecní policie spolupracuje s Policíí ČR - výměna informací, např. o pachatelích trestných činů, společné hlídky aj.


Obecní strážník informuje

Vážení spoluobčané, s blížící se zimou upozorňuji na povinnost každého občana odklízet sníh z chodníku, který náleží k jeho domu, bez ohledu na to, jestli je ve vlastnictví majitele domu. V případě, že se někdo na neuklizeném chodníku uklouzne a zraní se, bude pojišťovna peníze, které mu za jeho zranění vyplatí, požadovat na Vás!

R. Séč

Zájmové kroužky

Milí rodiče, předkládáme Vám nabídku zájmových kroužků naší školy. Jak sami vidíte, kromě povinné výuky se staráme i o náplň volného času Vašich dětí.

 

 

Kroužek Vyučující Doba Pro koho je určen
Anglický jazyk Šerý Út 7:00 - 7:30 7. třída
Knotková Út + Čt 9. třída
Po + Pá 8. třída
Německý jazyk Pecharová Po 12:45 - 13:30 4. A + 4. B
Út 12:20 - 13:05 3. třída
Út 13:30 - 14:15 5. + 6. třída
Zobcová flétna Plachá Po 13:30 - 14:15 5. + 6. + 8. třída
Čt 12:30 - 13:15 2. + 3. třída
Čt 13:15 - 14:00 3. + 4. třída
Pohybové hry Hronová Út 13:00 - 13:45 1. + 2. třída
Čt 13:15 - 14:00 3. + 4. + 5. třída
Košíková Bílá Po 13:45 - 15:00 - 1/14 dní 6. - 9. třída dívky
Kopaná Po 13:45 - 15:00 - 1/14 dní 6. - 9. třída dívky
Počítače Pechar Pá 11:40 - 12:25 6. třída
Út 11:40 - 13:10 - 1/14 dní 7. třída
Pá 13:30 - 14:15 8.třída
Internet vyučující se střídají odpolední hodiny, žáci se dle zájmu zapisují 5. - 9. třída
NÁPRAVA - dislexie,logopedie Plenningerová, Plachá, Pecharová podle dohody na doporučení PPP

 

>Všechny uvedené kroužky jsou pro děti zdarma.

>

  • Dále škola umožňuje ve svých prostorách:
    • Katolické náboženství
    • Biblické kroužky
    • Rybářský kroužek
    • Soukromá výuka hudby

Srpnové povodně ve Strýčicích

Nedaleko Hluboké nad Vltavou, na břehu rybníka Dehtář, se nachází vesnička Strýčice, která má dnes 52 stálých obyvatel.

V okolí Strýčic nebyl nijak výrazný český živel a proto zde byla snaha vybudovat českou školu. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 narůstalo úsilí o výstavbu nové české školy. Ta byla slavnostně otevřena v roce 1932. Obvod školy zahrnoval 29 obcí, dnes je to 11 obcí.

V suterénu školy je umístěno muzeum venkovského lidu, kde lze spatřit mnohé z toho, co patřilo k denním potřebám našich předků ( hospodářské nářadí a náčiní, dřevěné nádoby, části nábytku, staré knihy, oděvy venkovanů, kalendáře, bankovky, školní potřeby a další ).

Strýčice byly letos v srpnu také postiženy povodněmi. Voda se nevyhnula ani zdejší škole a poničila její vybavení. Rozhodli jsme se proto přispět na obnovu této školy výtěžkem ze Školní akademie.


 

Ve středu 16. 10. se v místním sále Beseda konala Benefiční školní akademie. Školní akademie se účastnili zástupci všech tříd a také děti ze školní družiny. Na této akci se nejen přednášely básničky a zpívaly písničky, ale také se tančilo a dokonce se zde objevila parodie na pohádku.

Školní akademie měla velký úspěch. Na dobrovolném vstupném bylo vybráno skvělých 7771 Kč. Peníze budou věnovány Základní škole v obci Strýčice postižené povodněmi.

Tato událost byla velkým zpestřením všedního večera. A také o ni byl obrovský zájem, jelikož se zaplnila nejen všechna místa k sezení ale i k stání a lidé stáli až na chodbě před sálem.

Všem dobrým lidem, kteří přispěli ať už drobnými kovovými mincemi nebo papírovými penězi srdečně děkujeme.

Za žáky 9. ročníku Dita Kolářová

Za náš příspěvěk nám jménem školy poděkoval velmi milým dopisem pan ředitel Mgr. Vladimír Koberna, který mimo jiné napsal. "Srpnové deště sice odnesly hmotný majetek a v prvních chvílích i elán do další práce, ale následující dny nás přesvědčily o tom, že ve snaze obnovit zničené nezůstáváme sami." Kromě svého dopisu zaslal pan ředitel i fotografie strýčické školy a práce dětí, v kterých vzpomínají na srpnové události.

Vytopená škola

Když voda opadla, jeli jsme se podívat autem po okolí. Stopy po povodních byly znát v každé vesnici. V polích byla vymleta široká a hluboká řečiště, kolem silnic naplaven štěrk a větve. Všude ležely padlé stromy, olše i jabloně. Příroda si zkrátka nevybírá.

U Strýčic, vesničky ležící v údolí blízko přeplněného rybníka Dehtáře, bývala malá dráha pro koně. Překážky, natřené nažluto, nazeleno a načerveno, se válely v příkopu a kolem nich byla slehlá tráva. Stromy šepotaly a pod mostem tekl nevinně vypadající potůček, jenž před pád dny byl ničivou řekou. Na jeho březích zely neforemné nánosy bahna a větví.

U křižovatky se majestátně tyčila naše škola. Školník otevíral okénka do sklepů a před jídelnou stál zásobovací vůz. Na velkém fotbalové hřišti vedle budovy zanechala voda také viditelné stopy. Po trávníku se povalovaly větve a nesčetné blátivé kaluže zaplňovaly plochu. Vedle stojící škola však nevypadala, že utrpěla nějakou škodu. Ze sklepů však byl cítit nezaměnitelný pach bahna. Školníkovi pomáhali učitelé, kluci i holky z okolí vynášet poškozené věci ven. V suterénu totiž byly šatny, dílny, muzeum, dílna školníka a kabinety. Kromě těch, kteří pracovali na vysoušení sklepa, bylo ve vsi mrtvo. Ani koně se na pastvě v ohradách nepásli.

Když jsme se ale po prázdninách vrátili do školy, život ve Strýčicích se změnil zpátky do původních kolejí. Na chodbách budovy před třídami stály lavice s věšáky ze šaten, jako by nám uzavíraly cestu. Venku se u vchodu slunily sáňky, poněkud předčasné lyže a různé věci z muzea, naší chlouby. Teprve tam, ve škole, jsme se dozvěděli, jak to zde probíhalo a co se tu stalo. Ve sklepě bylo totiž mnoho věcí, kterých bylo škoda. Budova se ale majestátně tyčí dál a hrdě hlásá, že přežije ještě hodně let.

Velká voda

Když se zvedly mlhy po hustém a vydatném dešti, bylo vidět, kolik vody spadlo. Rybníky byly naplněny k prasknutí, u vrat blízkých domů se hromadily pytle s pískem a naplaveniny. Vydali jsme se s pejskem na procházku.

Hráz nejbližšího a největšího rybníka byla naštěstí suchá. Chybělo jen pár centimetrů, aby přetekla. To bylo samozřejmě utěšující, protože my bydlíme skoro pod hrází. Pohled na vedlejší rybník nás překvapil. Masy žluté vody se valily z velkého rybníka potokem do malého. Slovo "potok" však nebylo možno použít. Byla to řeka. Nespoutaný živel, který odnášel všechno, co potkal. Ten pocit byl zvláštní. Melancholický, tragický, a přece vzrušující a plný neutuchající zvědavosti, co se děje dál. Prozkoumali jme i zbylé tři hráze, které byly mnohem nižší a starší než ta první.

Přebrodili jme potok a dostali se na druhou hráz. Tenhle potok tady nikdy nebyl. Bylo to však nejnižší místo hráze nejmenšího rybníka. Došli jsme k přepadu Kuchyňky a vůbec jsme to tam nepoznávali. Beton nebyl vidět. Taťka nám nedovolil přiblížit se, ale naše Darina mne táhla dál. Pevně jsem se zapřela a stiskla vodítko, až jsem měla články prstů bílé. Náhle se pes připravil ke skoku. To je blázen! Ona tam snad chce skočit! Zachránila mne tátova ruka, která mě vytáhla zpátky. Darinu si vzala mamka, protože má víc síly než já.

Pak jsme se vydali na třetí hráz, která je nejdelší. Hned na začátku hráze byla hora kamení, již sem navezli rybáři. Dokonce zde postavili z těch kamenů a dřeva zábrany. Po dobrodružném překonávání jsme se nakonec dostali na pevnou zem. Šli jsme dál. Vyhýbali jsme se nesčetným děrám v hrázi, které svědčily o její chatrnosti a z nichž prýštily prameny vody i s rybami. V zatáčce hráze jsme se zastavili. Tady je totiž velmi nízké místo, ještě ke všemu provrtané vodními krysami a dávno shnilými kořeny. Ve vodě však byly ostrůvky - tady totiž stály stromy - a na nich v trávě svítily lesklé hlavičky hříbků. "Kdo se tam dostane, ten si věru zaslouží tu odměnu," pomyslela jsem si. Sestra byla však rychlejší. Vkročila do vody, pak přistála na ostrůvku a už měla plné ruce hub. Nacpala je do kapes a skákala dál. Takhle nám ukázala cestu a všichni jsme se skoro bez problémů dostali za zatáčku. Ušli jsme sotva pár kroků a už jsme se brodili v dalších prudkých potocích. Neustále se ozývalo: "Mám nabráno!" "Já taky!" Jen Darina byla spokojená. S radostí čvachtala obrovským jezerem, které zalilo pole pod hrází. Přepad na konci hráze je hluboký, ale dnes jej tvořilo pouze jakési rozlité řečiště plné špinavé vody, která se hnala potokem do vzdáleného rybníka. Přešli jsme po cestě k další a poslední hrázi. Tady se lila voda přes cestu jen slabým tokem, ale zato skoro všude. V kolejích se objevovaly náhlé hluboké pasti, do kterých jsme stále padali. Zde mamka vytáhla fotoaparát, abychom měli památku na letošní srpen. Ona se tvářila ustaraněji než my. Voda, která přetékala přes hráz, se shromažďovala na poli, kde se to hemžilo kapry.


Sny a skutečnosti o orchestru Akord

Snad každý člověk se snaží být v životě úspěšný, má své sny a plány a chce dosáhnout toho, aby si ho ostatní lidé vážili. Ne však všichni využívají k dosažení těchto cílů pouze svých schopností a výsledků své práce. Někdo je ochoten snížit se k použití i nečistých prostředků a snaží se za každou cenu zdiskreditovat toho, kdo mu jako konkurent stojí v cestě. Je zajímavé, že mezi hudebníky, kteří mezi sebou také často soutěží, je takových případů jen málo. O to více mě před třemi léty, v době mých sedmdesátých narozenin, překvapil kolega hudebník Jaroslav Emmer, když zveřejnil ve Strmilovských novinách článek, ve kterém se na můj úkor předváděl jako iniciativní politik a rádoby znalec hudebních teorií. Překvapil mě však i nyní, když útok proti mé osobě znovu zopakoval. Ve svém článku ve Strmilovských novinách č. 4/02, ve kterém se věnoval činnosti orchestru Akord v létech 1955 až 1987, se mě snažil zdiskreditovat a fakta, která jsem o tomto orchestru před časem uvedl, označil za nepravdivá.

Respektuji, že každý člověk může stejnou událost vidět z jiného pohledu a má právo si na ni vytvořit svůj vlastní názor. Jiný pohled na určité události může mít např. hudebník, který významnou část života působil v různých i vzdálených městech v celé řadě velmi kvalitních orchestrů a měl možnost něco vidět a poznat, než ten, který získával poznatky o hudbě téměř výhradně doma ve svém rodišti, jehož region přestoupil jako muzikant jen krátkodobě, ve zcela vyjímečných případech. Pokud by můj kritik uvedl ve svém článku pouze svůj názor a nesnažil se v něm zdiskreditovat moji osobu, nikdy bych s tím nezatěžoval čtenáře. Proti křivému nařčení se však musím bránit a jsem proto doslova přinucen zveřejnit také názor svůj. Odbornými otázkami, jako např. posuzováním, jakou úroveň má práce hudebního aranžéra, který postrádá základní znalosti harmonie, ani různými málo významnými problémy, nebudu však čtenáře zatěžovat.

V létech 1955 - 87, během mého působení mimo Strmilov, jsem neměl s orchestrem Akord velké kontakty, protože jsem kromě náročného zaměstnání ještě dálkově studoval na Střední rybářské škole a potom na třech vysokých školách mechanizační a rybářský obor. Ve svém vyprávění jsem se také tomuto období nikdy nevěnoval podrobně. Veřejnost jsem však vždy informoval pravdivě a nikdy jsem např. netvrdil, že kapela, zařazená do 2. třídy mezi orchestry průměrné úrovně, byla stále v rámci okresu "na špici". Mé tvrzení, že úpravy skladeb, které používal orchstr Akord, byly pro hudebníky velmi málo náročné, vycházelo ze srovnání s tan. orchestry, ve kterých jsem dříve působil. Byl to tan. orchestr Trutnovský, Vodňanský, Jihlavský, Telčský, Jindřichohradecký a také Kunžacký, Maršovský, Medříčský a Olešanský. Orchestr Akord hrál v době mého nástupu v převážné většině skladby ve vlastních, lehkých úpravách a ostatní, dovezené z Německa nebo od Mirka Foreta, téměř nevyužíval. Kapelníka Jana Krafky jsem si jako člověka i jako hudebníka vždy velmi vážil a jeho překotný odchod do Studenské kapely mě překvapil. Zřejmě to před mým nástupem "neměl v Akordu lehké".

Jako vedoucí tan. orchestru Akord jsem si vybíral nástroj, na který budu hrát. Měl jsem tehdy velkou chuť se vrátit k hraní na klarinet a saxofon a mít možnost si jako kdysi zahrát sóla, o jejichž provedení se od té doby nikdo v kapele ani nepokusil a zasólovat si i v nových skladbách. Orchestr však již tři saxofonisty měl, žádný varhaník nebyl k dispozici a tak varhany zbyly na mne. Já jsem sice neměl s hraním na tento nástroj zkušenosti, ale co by člověk neudělal pro své kamarády a pro muziku. Kapela neměla pro varhany noty a většinou jsem hrál z partu pro kytaru, s malým množstvím not, ale s mnoha značkami akordů. Pro otestování schopností jednotlivých hudebníků tohoto orchestru, který byl při posledních přehrávkách zařazen do druhé kvalifikační třídy mezi orchestry s průměrnou úrovní, jsem zvolil koncertní valčík Baletky a jeden z Brahmsových Uherských tanců, upravený na foxtrot. Když jsem však zjistil, že není ani naděje, že bychom je dokázali zahrát, pustili jsme se do starší polky z tištěných not "Do tvých modrých očí", kterou tato kapela ještě nikdy nehrála. I ta se však ukázala pro nás jako jen velmi těžce zvládnutelná. Poznal jsem, že pro kapelu je nutno vybírat jenom lehké skladby, jejich obtížnost jen pomalu zvyšovat a zvláštní pozornost věnovat čistotě hry a zlepšování intonace.

Proč však Jar. Emmer mate veřejnost tvrzením, že jsem se chtěl vrátit k 20 let starému repertoáru? Jaký důvod bych k tomu mohl mít? Již od mládí jsem ve strmilovské kapele prosazoval hraní moderních skladeb a nyní bych v orchestru, který je navyklý takové skladby také hrát, bych měl jeho repertoár násilně měnit? Kdo by dokázal zahrát náročná sóla na klarinet a altový saxofon, která tento repertoár obsahoval? Vždyť to bych musel být "padlý na hlavu!" Snad každý z mých kolegů ví, že mi hraní nových rytmů nikdy nečinilo žádné potíže. Proč bych měl dávat přednost starším skladbám, když pro mne, začínajícího varhaníka, byly stejně obtížné starší i soudobé skladby? Každý zde musí poznat, že jde o vymyšlený, naprosto nelogický a účelový argument Jar. Emmera. Také důvody mého odchodu z kapely byly jiné, než uvádí. Byly pravděpodobně velmi podobné těm důvodům, které pro odchod z kapely měl Jan Krafka, později výborný hudebník Jar. Bašta a další muzikanti, kteří ji opustili. Myslím, že v pozadí všech těchto odchodů byl jeden a tentýž člověk, který se nezapomenutelným způsobem zasloužil i o to, že kapela nikdy nezahrála moji polku Na Rozkoši.

Na zkouškách Akordu jsem získal zcela zvláštní "zážitky", jaké jsem ještě nikdy před tím nepoznal. Do vedení zkoušek totiž velmi nevybíravým způsobem zasahoval Jar. Emmer a bránil kvalitnímu nacvičování skladeb. Z jeho výroků bylo možno snadno usoudit jaké znalosti o hudbě má a já jsem se nejdříve snažil jeho chování tolerovat. Později se však ukázalo, že obhajováním nekvalitních výkonů některých hráčů a svými výroky, jako "To pro Strmilov stačí!" a pod., si získával na svou stranu méně kvalitní hudebníky, kteří potom za všech okolností podporovali jeho názory. V době, když končila má funkce vedoucího orchestru Akord, konaly se přehrávky, kterých se jako předseda hodnotitelské komise zúčastnil hudební skladatel Vladimír Fuka. Po jejich skončení jsem za ním zašel abych mu sdělil, že jsem začínající varhaník a omluvil se mu za případné nedostatky v mém hraní. On mi však odpověděl: "Ve hře na varhany jsem u tebe žádné nedostatky nezjistil, horší to ale bylo u saxofonů, které nedostatečně ladily. Oproti posledním přehrávkám však došlo u orchestru k výraznému zlepšení a proto doporučíme jeho přeřazení do nejvyšší kvalifikační třídy". Zařazení Akordu mezi tři nejkvalitnější taneční orchestry na okrese mě potěšilo a z funkce jeho kapelníka jsem po ročním působení mohl odejít s pocitem, že se mi pro tento orchestr podařlo alespoň něco vykonat.

Hudba od nepaměti pomáhala lidem překonávat různé životní překážky a útrapy a dodávala jim dobrou náladu a optimizmus. Nebylo by lépe, když bychom, zejména my starší hudebníci, místo vyhledávání příležitostí k vzájemnému napadání, které veřejnost většinou ani nechápe a které zbytečně otravuje ovzduší v našem městečku, pro naše občany něco užitečného udělali? Pro Strmilov by jistě bylo přínosem, když bychom se více věnovali výchově mladých hudebníků, přípravě a uvádění kvalitních hudebních programů a pokud na to máme, občas i vytváření nových písniček a skladeb. Hudby bychom měli využívat pouze jako prostředku k dosažení ušlechtilých a humánních cílů.

Ing. Mojmír Paulát

Úvahy od knihovnického stolu

Vánoce jsou za dveřmi a Nový rok také. I knihovna, tak jako roky předešlé, bude opět bilancovat. Na statistické údaje je ovšem ještě příliš brzo a ty podrobné by stejně nikoho moc nezajímaly. Co možná stojí za pozornost, je již několik let poměrně stálý počet čtenářů naší knihovny. V letošním roce 2002 vystoupl na něco přes 180. To není na obec, která má i s okolím asi 1460 obyvatel, dá se říci ani málo, ovšem ani mnoho.

Největší podíl na čtenářství vůbec mají děti a mládež do 15-ti let.

V roce 2002 knihovna navázala na tradici knihovnických a informativních besed a exkurzí pro základní a mateřskou školu. Besedy byly jednou informativní, spojené s různými nejen literárními soutěžemi, jindy zaměřené tématicky. V knihovně se ovšem nemusí povídat jen o knihách a číst si z nich. Vždy je příležitost při besedování zjistit, kolik šikulů a šikulek to vlastně na Strmilovsku žije. Těch chytrých hlav a šikovných rukou, co knihovnu navštívilo! S velkým úspěchem se u dětí setkaly besedy na téma POHÁDKY a zatím také poslední a vděčné téma VÁNOCE. Výsledkem takovýchto setkání je například vyzdobená knihovna ! Dodnes uvidíte práce dětí 7. a 8. třídy, kterým se zželelo osamoceného knižního permoníčka, který u nás v knihovně přebývá(možná?). Udělaly mu kamarády a během 2. adventního týdne napadl také v knihovně sníh. To zase prvňáčci krásně zasněžili okna v knihovně vlastnoručně vyrobenými vločkami. V nejbližší době přibudou i sněhuláci od druháčků.

Žáci zdejší školy a školky navštívili knihovnu ( někteří už i opakovaně), aby se rovněž seznámili se základními knihovnickými pojmy a knihovnickou praxí a dále s možnostmi vyhledávání jak v knihovním fondu, tak v katalogu lístkovém a elektronickém. I když tyto dva katalogy nejsou ve strmilovské knihovně zdaleka kompletní (elektronický katalog se stále buduje), je potřebné malé i větší čtenáře o těchto způsobech vyhledávání informovat. Budou to totiž potřebovat nejen u nás, ale i v mnoha jiných knihovnách, které jistě v budoucnu navštíví v rámci nebo v místě svého dalšího studia.

Nejen malí čtenáři už by dnes ovšem měli vědět i to, že lze žádanou, ale v našem fondu chybějící knihu vyhledávat i přes internet v dalších knihovnách a využívat tak meziknihovní výpůční služby. Ty jsou sice bezplatné, čtenář však hradí náklady s touto službou spojené, což je prakticky poštovné a balné.

V minulém čísle SN jsem se zmínila o reprografických službách - kopírování. Tyto služby lze poskytovat za úhradu ve výpůjční době, ovšem podle koncentrace čtenářů u výpůjčního pultu. Jelikož je kopírovací zařízení mimo knihovní prostory, při silném provozu lze z knihovny odbíhat jen těžko. Proto prosím o individuální domluvu. Totéž platí i o poskytování a vyhledávání informací samotnou knihovnicí z internetu. Takže opět v případě většího počtu návštěvníků a čtenářů v knihovně tedy prosím žadatele též o trpělivost.

Zmínila bych ještě jednu akci. Nemalému zájmu návštěvníků knihovny se totiž těšila také předvánoční prodejní akce knih, která se konala v prvním adventním týdnu. Vadou byla krátká doba prodeje a krátká informovanost obyvatel, za což ovšem nenese vinu knihovna , ale to, že akce byla spontánní a domluvena pouze dva dny předem. Ovšem i tak umožnila lidem okouknout předvánoční knižní trh a žánrový výběr od jiného dodavatele.


Na závěr asi už jen UPOZORNĚNÍ!

V době od 23. 12. 2002 do 6. 1. 2002 bude knihovna z důvodu dovolené UZAVŘENA!

Příjemné vánoční svátky a šťastný nový rok 2003 přeje nejen svým návštěvníkům Knihovna Viléma Martínka ve Strmilově


Kynologický klub Strmilov

V sobotu 5.10.2002 jsme se poprvé setkali na našem cvičišti. bylo to prima. Hlavní výcvikářka Maruška Francová (jistě ji znáte také jako listonošku) hravě zvládla pejsky s jejich páníčky a začala z nich dělat psovody. Pan Rudolf Séč, náš revizor, dal celému zahájení ráz pravého cvičáku svojí osobností i uniformou policisty.

Pejsci jsou výborní a psovodi dělají vše, aby byli ještě lepší. Dohodli jsme se, že se budeme scházet každou sobotu od 13,30. I když nám počasí nepřeje - ale to letos nepřeje nikomu - scházíme se, pilně cvičíme a taky zařizujeme cvičák. Díky paní Francové již máme přístřešek, začínáme dělat překážky pro výcvik.

Zveme mezi sebe každého, kdo má rád lidi, zvířátka a taky legraci, které si vždycky užijeme dost a dost. V naší pravidelné rubrice, kterou nám redakce Strmilovských novin vyhradila, vás budeme informovat o naší činnosti a o akcích, které budeme organizovat. Všem lidem přejeme Vánoce plné vzájemné lásky, zdraví a pohodu. Do nového roku jen samou radost.

Naši pejsci vám podávají pac.

Vítáme mezi námi nového „strmiláka“ Miloslava Kašpara! Ať se Ti tu s námi líbí!


Srdečně Vás zveme na hudební besídku Základní školy ve Strmilově, která proběhne 17.12. 2002 od 1700 hod. v evangelickém kostele ve Strmilově. Těšit se můžete na housle, kytary, violoncello, flétny...

Za žáky a učitele Vás zve

L. Plachá

YMCA Strmilov

zve všechny účastníky a příznivce letních táborů YMCA na společné setkání, které proběhne ve Strmilově na evangelické faře v sobotu 21.12. od 15,00 hod. Čeká Vás jako tradičně bojová hra a především setkání s lidmi, které jste možná od léta neviděli! Na setkání právě s Vámi se těší

Jarda a Lenka

 

Bohoslužby o vánocích Kostel sv. Jiljí Evangelický kostel
Neděle 22. 12. 8:00 10:00
Úterý 24. 12. 21:00 23:00
Středa 25. 12. 8:00 10:00
Čtvrtek 26. 12. 8:00 -
Neděle 29. 12. 8:00 1000
Středa 1. 1. 8:00 10:00

 


Děkujeme zákazníkům za celoroční přízeň a přejeme všem klidné a spokojené Vánoční svátky a hodně zdraví v roce 2003.

Potraviny Olga

Vážení zákazníci,
prožili jsme spolu další rok a doufáme, že nás jich v oboustranné spokojenosti ještě mnoho čeká. Děkujeme Vám za přízeň, kterou jste nám po celý rok projevovali a doufáme, že nám ji zachováte i v tom nastávajícím. Šťastné prožití doby adventní, vánoční, novoroční i každé další Vám přeje

kolektiv zaměstnanců prodejny V-Markt

S poděkováním za celoroční přízeň Vám, vážení zákazníci, přejeme vše dobré po dobu Vánoc i v celém příštím roce. Věříme, že se i v příštím roce budeme setkávat k oboustranné spokojenosti. Příjemné prožití Vánočních svátků a mnoho štěstí v celém příštím roce Vám přejí

zaměstnanci prodejny Jednota

Myslivecké sdružení "Jitra" Strmilov Vás srdečně zve na "Myslivecký ples" konaný v sobotu 18. ledna 2003 v Kulturním domě ve Strmilově. K tanci i poslechu bude hrát populární "Studenská kapela"

Očekává Vás opět bohatá tombola s množstvím hodnotných cen včetně žádané zvěřiny. Myslivecká kuchyně nabídne vedle tradičního jídelníčku i řadu specialit. Na Vaši hojnou účast se těší pořadatelé


Protože jsme všichni zváni, tak také všichni pojďme na VÁNOČNÍ HRU DĚTÍ ...ABY NÁS NEZAHANBILI OSEL, VŮL A KRÁVA!

Tato hra bude provedena dvakrát a to v neděli 22.12.2002 v evangelickém kostele v Zahrádkách a ve středu 25.12.2002 v evangelickém kostele ve Strmilově pokaždé v 16,00 hod. Srdečně zve Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Strmilově.


Počítač je dnes již na většině škol stejně běžný, jako býval psací stroj. V současném světě, kde informace jsou velmi důležité, ale zároveň je co nejdůležitější je co nejrychleji najít a požít. K tomu je nepostradatelný Internet a elektronická pošta. Naše škola byla zařazena do projektu „Internet do škol“ (INDOŠ) hned v prvním kole. Po nezbytných stavebních a dalších úpravách byla připravena místnost pro nové počítače. Pověřené firmy - garant projektu AutoCont OnLine - začaly s instalací v květnu 2002 a již 21.6.2002 bylo podepsáno dokončení a Internet byl nainstalován. 7 nových počítačů propojených do sítě bylo připraveno pro budoucí uživatele. Po nezbytném proškolení učitelů je od listopadu umožněno žákům Internet 3x v týdnu využívat. Odpovědné učitelky (věnují se zadarmo dětem ve svém volném čase) tak pomáhají mnohým dětem zvládnout první aktivní krůčky při práci s Internetem.

Mgr. Jindřich Kejval

 


BOŽÍ MUKA, KŘÍŽE A SOCHY

V okolí Strmilova se zachovala boží muka a několik kamenných a litinových křížů. Pokud se zastavíme, můžeme obdivovat umění dávných kameníků. Nejstarší boží muka, snad pozdně gotická ze 16. století, jsou pod Černou (Jiráskovou) ulicí. Skládají se z hranolové podezdívky, na které stojí polygonální dřík s cechovním znakem pekařů. Jsou ukončena otevřenou lucernou s nikou a jehlancem s křížem. V r. 1988 je při výkopu kanalizace nepozorný řidič povalil, a přestože byla odborně opravena, stopy poškození jsou velmi znát. Na božích mukách u silnice ke hřbitovu je špatně čitelný rok 1712, další jsou pod lipami u pěšiny ke Komorníku a u silnice k N. Olešné. Z božích muk před Bořetínem zůstal jen kamenný sloupek. Na konci Studenské ulice a u silnice do Vlčic stojí kamenné kříže. Na jaře se k nim konávala procesí s prosbou o dobrou úrodu.

K modlitbě vybízely kříže postavené u polních cest a na mezích. Od poloviny 19. století se průmyslově vyráběly litinové kříže, určené původně ke zdobení hrobů. Několik takových křížů zasazených do kamenných podstavců se zachovalo dodnes. Zda byla pohnutkou k jejich postavení zbožnost, či také snaha označit místo neobvyklé nebo tragické události, nelze už zjistit.

Některé kříže byly postaveny k uctění památky padlých v 1. svět. válce. Na kříži u silnice do Vlčic, který ještě v 80. letech pečlivě udržoval Leopold Kubů, je dosud čitelný nápis: „Ke cti a slávě Boží věnovala rodina Kubů na památku a pro vzpomínku na svého syna a bratra Ladislava, který padl u Doliny r. 1915.“ K Čadkovu kříži se vážou dva tragické příběhy. Ten mladší mi vyprávěli pamětníci. Kříž prý postavili u svého pole Čadkovi, když jejich jediný syn František v r. 1915 padl ve válce. Vdova Čadková se vdala za Fialu a spolu pak obdělávali pole, které zdědil její syn, malý sirotek. Fialovi kříž z pole odnesli. Narodil se jim syn Jan. Když malý Jeník vylezl na sloup elektrického vedení a spálil si obě ruce, nešťastná matka si vyčítala, že je to boží trest, a kříž věnovaný k uctění památky prvního manžela putoval zpátky na místo, kam ho staří Čadkovi postavili. Ve 30. letech byl tento příběh asi často vyprávěný, a možná proto r. 1937 napsal Vilém Martínek v Zájmech Českomoravské vysočiny, že byl kříž postaven k uctění památky hospodáře Františka Čadka, který zmrzl v Šejbech v listopadu r. 1860, když se vracel ze Žirovnice. Dnes stojí kříž zapomenutý uprostřed polí daleko od silnice do Č. Olešné, ale na bezrukého Fialu lidé vzpomínají dodnes.

V České Olešné postavili kříž r. 1934 manželé Blechovi jako poděkování za šťastný návrat Lamberta Blechy z války. Brachův kříž po pravé straně silnice k Č. Olešné je značně poškozený. Dobře zachovaný kříž z r. 1887 stojí na vysokém kamenném podstavci po pravé straně kousek od silnice do Nové Olešné „Na Velkých kopcích“. Vedla tudy původní cesta do Nové Olešné.

U silnice k Malému Jeníkovu stojí pod kaštanem Popelků kříž. Podle pamětníků připomíná starého hospodáře Lukeše, který se v těchto místech nebo doma oběsil. Kříž v lese poblíž Doupníkova mlýna je opředen vyprávěním o nalezené mrtvé dívce, kterou prý někdo zabil, nebo si sama sáhla na život, protože čekala dítě a otec se k němu nechtěl znát. Kříž však postavili Doupníkovi dávno předtím, protože ze mlýna je do kostela daleko. U rybníka Hluboký i jinde dosud stojí zapomenuté, nikým neudržované kříže. Dřívější zbožnost vystřídala netečnost a kříže zarůstají kopřivami a plevelem. Najde se pamětník, který by mohl říci kdo a proč kříže postavil?

Poměrně dobře udržované jsou sochy. Socha Nejsvětější Trojice, ohlas práce Z. Lichtenberga. pochází z počátku 18. století, ale na současné místo byla vyzdvižena až r. 1865. První strmilovský kronikář František Valenta ji r. 1901 popsal takto: „Bůh Otec má dlouhý vous, od brady se šířící, upravený v pěkné vločky. Na hlavě má korunu s křížkem. Přes roucho spodní má plášť pod bradu sepjatý s jednoduchými záhyby. Bůh Otec sedí na oblacích a drží nevelký kříž se synem, pozlaceným, nad nímž se vznáší pozlacená holubice Ducha svatého. Na zadní straně sousoší je pozlacená Panna Marie.“ Sochy sv. Jana Nepomuckého jsou z 1. pol. 19. stol. (u Adamova mlýna) a z 2. pol. 19. stol. (u mostu přes Hamerský potok). Socha sv. Jana Nepomuckého je také na mostě v České Olešné, stojí v kapličce z konce 18. stol.