 |
 |
Září 2012 |  |
 |
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 | 2 |
| 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
| 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
| 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
.
Kostely
Kostel sv. Jiljí
Farní kostel sv. Jiljí je připomínán roku 1376, kdy spadal do olomoucké diecéze. Okolo něho býval hřbitov. (Dnešní náměstí je přibližně ve stejné výši, jako byla dna hrobů na původním hřbitově) Měl asi tutéž základní podobu jako nynější chrám. Na věži se kromě tří zvonů nacházela i zvonkohra na způsob loretánských zvonků, udržovaná zvláštním důchodem. Po velkých požárech v letech 1824 a 1835, které zasáhly ničivě i chrám, byl v letech 1843 - 49 Fr. Stárkem postaven nový kostel v empírovém slohu. Empory podklenul r. 1863 V. Hess. Chrám je trojlodní s presbytářem uzavřeným zevně polygonálně, uvnitř půlkruhově. Před trojlodím předsíň, nad ní kruchta a uprostřed průčelí 33 m vysoká hranolová věž. Trojlodí je rozděleno třemi páry pilířů a šesti dvojicemi toskánských sloupů, nad úzkými bočními loděmi empory, střední loď zaklenuta třemi poli placky, boční lodi rovněž třemi poli placky podélně, presbytář plackou a v závěru konchou. Pseudorománské zařízení pochází z 2. pol. 19. století: hlavní oltář a kazatelna od J. Novotného, obraz na hlavním oltáři od V. Kandlera, boční oltáře z r. 1859 od J. Ptáka, kamenná křtitelnice z r. 1725. Z původního zařízení se zachovaly sochy sv. Terezie a sv. Bernarda, po r. 1700, a cínový svícen asi 35 cm vysoký z r. 1596. V 90. letech 20. století byla opravena fasáda kostela a na věži byly instalovány nové hodiny s automatickým ovládáním zvonů, dar manželů Kaprálových. Na faře je umístěna stálá prodejní výstava knih. Poblíž kostela sv. Jiljí se nachází socha Nejsvětější Trojice z období okolo r. 1700.
Kostel sv. Ondřeje
Hřbitovní kostel. Pravděpodobně jde o nejstarší kostel v okolí. Je to pozdně románská stavba s obdélnou lodí, později na západní straně prodlouženou. V roce 1604 byla goticko - renesančně upravena, další oprava proběhla v roce 1711. Presbytář je sklenut síťově bez žeber, na klenbě jsou fresky kolem r. 1604. Uprostřed je znak Lucie Otylie z Hradce a po jeho stranách vlevo znak Viléma Slavaty, vpravo znak rodu z Pernštejna. Na zadním poli je vpravo Spasitel, jako vítěz nad smrtí a peklem, vlevo královna nebes a andělé. Na pravém poli jsou evangelisté Lukáš a Jan, vlevo Matouš a Marek. Zařízení pochází z 19. století, obraz sv. Ondřeje na hlavním oltáři od J. Steinhausera z r.1835, náhrobky z 18. století.
V r. 1991 byla na hřbitovním kostele sv. Ondřeje odhalena pamětní deska se jmény devíti amerických letců, kteří byli v srpnu 1944 sestřeleni u nedalekých Vlčic a u zdi kostela sv. Ondřeje byli pohřbeni. Jejich ostatky byly v r. 1946 odvezeny do společného hrobu ve Francii.
Husova Betlémská Kaple
Stavba kostela byla zahájena těsně před začátkem první světové války. I když vypuknutí války zasáhlo nepříznivě do stavebních prací, došlo již 25. července 1915 k posvěcení kostela. V roce 1933 byla zbudována i v sousedství stojící fara. Novodobou tradicí se stávají lednové ekumenické bohoslužby.
Kostel sv. Václava
Na západním okraji Palupína stojí kostel sv. Václava, který zřídil pro evangelíky r. 1617 majitel velkostatku Jindřich Václav Radkovec z Mírovic. Od r. 1620 slouží římsko - katolické církvi. V kostele jsou zachovány náhrobní kameny majitelů statku: Oldřicha Hynka Koňasa z Vydří (+1635), výše uvedeného Jindřicha Radkovce z Mírovic (+1660) a Karoliny baronky z Pillerstorffu (+1827). Církevně patří obec ke Studené.
Obrázky
Sv. Jiljí
|
Sv. Jiljí
|
Sv. Ondřej
|
Evangelický kostel
|
Sv. Václav
|
RSS: 
,